Parazitologie – Excavata – maturitní otázka z biologie

 

   Otázka:  Excavata

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): Clovert

 

 

 

 

KMEN: Euglenozoa

TŘÍDA: Kinetoplastea

–        Voně žijící i parazitické zástupce

–        Kinetoplast = úsek mitochondrie, ve kterém je nahromaděno veliké množství DNA (až 40% celkové DNA organismu) v podobě velkých a malých kruhových molekul; je situován v těsné blízkosti bazálního tělíska

–        Glykosomy = organely obsahující některé glykolytické enzymy

 

ŘÁD: Bodonida

–        2 bičíky (jeden přední, druhý zpětný)

Zástupci:

  • Bodovolně žijící
  • Ichtyobodo ektoparazit ryb (kůže a žábry ryb), patogenní – rozrušuje tkáně napadených ryb, velmi rychle se množí a působí hynutí hostitele masivní destrukcí kožního a žaberního epitelu vedoucí k poruše osmoregulace
  • Trypanoplasma endoparazit ryb (mezihostitel pijavka) – krvi

 

ŘÁD:  Trypanosomatida

–        Endoparazité

–        1 bičík, někdy tvoří undulující membránu

–        Mitochondrie s kinetoplastem

–        Pouze parazitičtí zástupci

–        Hostitelé: rostliny, hmyz, obratlovci včetně člověka

  • jednohostitelská trypanosomatida

–        hostitel hmyz (TS)

–        pravděpodobně původní stav

–        Leptomonas, Herpetomonas,Crithidia, Blastocrithdia

  • vícehostitelská trypanosomatida

–        definitivní hostitel krevsající hmyz

–        mezihostitel savec, pták, R

–        Trypanosoma, Leishmania, Phytomonas – přenos hmyzem

–        bičíkovci – 1 bičík tvoří undulující membránu

–        jen paraziti

–        schopnost polymorfie = schopnost vytvářet během vývoje morfologicky fyziologicky odlišná stádia lišící se délkou bičíku, polohou kinetoplastu a jádra – v životním cyklu se mění podle podmínek:

  • trypomastigot – buňka je podlouhlá, kinetoplast a bazální tělíska jsou až za jádrem, bičík tvoří dlouhou undulující membránu
  • promastigot – štíhlá buňka a bičíkem na předním konci těla a kinetoplastem před jádrem
  • amastigot – kulatá forma s velmi krátkým bičíkem (redukovaný)
  • epimastigot – protáhlá buňka, kinetoplast a bazální tělíska jsou těsně před nebo vedle jádra

 

ROD: Trypanosoma

–        přenašeči jsou zejména hmyz, zde probíhá důležitá část vývojového cyklu parazita (dochází zde nejen k množení, ale i k diferenciaci parazita)

 

SKUPINA: „Stercoraria“ (latinsky výkaly)

–        vývoj v přenašeči je ukončen v zadní části trávicího traktu

–        přenos je kontaminativní, a to výkaly

–        Epimastigoti v přenašeči zprvu ve střevě, pak do rekta a odtud s trusem na kůži hostitele

–        Množící se amastigoti v buňkách obratlovčího hostitele (= patogenita). Nemnožící se trypomastigoti v krevním řečišti (přenos)

Zástupci:

  • Trypanosoma cruzi

→ původce americké trypanosomy = Chagasova choroba

∙ Může mimo člověka infikovat více než sto druhů divokých i domácích zvířat (koluje tedy v přírodě nezávisle na člověku) – v mírném, subtropickém a tropickém pásmu Jižní a Střední Ameriky

přenašeči jsou ploštice Triatominae (v jejich střevě se parazit množí v podobě epimastigotů, kteří se v rektu ploštic mění na infekční trypomastigoty) – v noci sají na člověku, často na obličeji – při sání kálejí a k infekci dochází proniknutím do oděrek kůže nebo vetřením do spojivky

*Chagasova nemocakutní fáze – mírný průběh s nevýraznými symptomy, potom nastupuje dlouhá bezpříznaková chronická fáze (i 10- 40let) v podobě zánětu srdečního svalu nebo zbytnění jícnu a tlustého střeva

neexistuje lék

– původce nemoci lze přenést i krevní transfuzí

zoonóza – člověk se nakazí náhodou – není důležitý prvek

 

–        zvířecí trypanozomy

  • Nagana
  • T. b. bruceiskot; glosina
  • T. congolenseskot; glosina
  • T. vivaxdobytek; glosina + ovád (mechanický přenos – z jednoho jedince hned na jiného)
  • T. evansi – koně, velbloudi; ovád, vampýr
  • T. equinuum – koně; ovád
    • Dourina
  • T. equiperdum – koně; sexuálně; (neléčeno končí smrtí, ale karanténní choroba → nakažení koně musí být utraceni)

 

SKUPINA: „Salivaria“ (latinsky slina)

–        Vývoj v přenašeči je ukončen v přední části trávicího traktu

–        Přenos při bodání a sání krve (trypomastigoti)

–        Promastigot v přenašeči zprvu ve střevě, pak přes sosák do slinných žláz

–        Trypomastigot v obratlovčím hostiteli; Množení v krevním řečišti

–        Vektor: Glosina („moucha tse tse“) → původním areálem jejich rozšíření je Afrika a její „glosinový pás“

Zástupci:

  • Trypanosoma b. bruceizvířecí parazit (divoká africká zvířata → nagana)– není schopen nakazit člověka
  • Trypanosoma b. rhodesiense → díky své odolnosti vůči účinku lidského séra je schopná nakazit i člověka a způsobit u něj  rychle probíhající formu spavé nemoci (bez léčení končí smrtí během několika týdnů)

→ východoafrická, akutní spavá nemoc

→ přenášena „savanovými glosinami

  • Trypanosoma b. gambiense → jejím hlavním hostitelem je člověk  (ale i na domácí zvířata, …)

→ západoafrická, chronická spavá nemoc (může probíhat i několik let)

→ přenášena „říčními glosinami“

 

–        životní cyklus – moucha nasaje krev → promastigoty v TS → sosák → slinné žlázy → trypomastigoty → CS mezihostitele → nepohlavní rozmnožování

–        glosinové pásmo – pruh centrální Afriky

 

*Spavá nemoc:

onemocnění podmíněno mimořádně vysokou schopností T. brucei měnit své povrchové antigeny

– průnik trypanosom do CNS je provázen bolestmi hlavy, mozkovými příznaky, poruchami spánku a postupně končí smrtí

– trypanosomy poškozují nakaženého jedince především tím, že ho zaplavují vlnami populací s antigenně odlišným povrchem buňky (tvořen variabilním povrchovým glykoproteinem – kryjící plasmatickou membránu trypanosomy) → každá vlna je imunitním systém zlikvidována, ale během několika dnů je nahrazena novou populační vlnou trypanosom s odlišným buněčným pokryvem  → vyčerpání imunitního systému v důsledku jeho neustálé aktivace, ke které dochází po rozpadu trypanosom v jednotlivých vlnách, kdy je organismus vystaven náhlému uvolnění řady toxinů a antigenů do krevního řečiště

 

ROD:  Leishmania

–        přenašeči jsou flebotomové  (Diptera)

–        v obratlovci se vyskytují pouze jako drobní amastogoti v makrofázích, v trávícím systému přenašečů jako promastigoti

–        přenašeč nasaje amastigoty společně s makrofágy a krví → v jeho střevě se bičíkovci množí jako promastigoti → při sání se dostávají do tkání hostitele (neinfikuje slinné žlázy vektora), kde jsou fagocytováni makrofágy; vakuola (fagosom), ve které je amastigot v makrofágu uzavřen, pak fúzuje s lysosomy za vzniku fagolysosomu; amastogiti jsou však odolní proti zničení ve fagolysosomu a v makrofágu se množí

*Leismanióza:

– většinou zoonózy, výjimečně antropózy

– infekce začíná vždy v kůži

  • kožní (kutánní) – léze v místě vniku
  • kožně-slizniční (muko-kutánní) – poškození tkání
  • útrobní – poškození jater, sleziny → †

(viscerální) – invaduje vnitřní orgány – mízní uzliny, slezinu, kostní dřeň

–        životní cyklus – nasátí → TS flebotoma → množení promastigotů → stomodeální valva → poškození – co nasaje, to hned vypustí → v mezihostiteli do bílých krvinek × nejsou zničeni – modifikace → množení; některé migrují do CS → nasátí

Zástupci:

  • Leishmania tropicarezervoár člověk, kožní; Starý svět

→ původce „suchého vředu“

  • L. majorrezervoárem je hlodavec – zoonóza; kožní; Starý svět

→ původce „vlhkého vředu“ (mokvající vřed, který se sám vyhojí za 3-6 měsíců)

  • L. donovani – člověk; útrobní; Starý svět; → původce nejtěžší formy viscerální leishmaniózy = „kala-azar“ (černá nemoc); mohutné zvětšení sleziny a jater, ve většině případů končí smrtelně
  • L. mexicana  – rezervoárem jsou lesní hlodavci
  • L. braziliensis – působí nejtěžší formu kožně-slizniční leishmaniózy; onemocnění může končit smrtelně; rezervoárem jsou hlodavci
  • L. infantum – rezervoárem je pes – zoonóza (× do člověka s oslabenou imunitou, hlavně děti); útrobní; Starý svět
  • L. chagasi – jako infantum × Nový svět

 

  • kožní leishmaniózy – nehojící se léze; někdy pigmentovaná jizva
  • kožně-slizniční – uši, ústa, nos
  • útrobní – neléčitelná

 

L. chagasi – pes Viscerální – NS

L. infantum – pes Viscerální – SS

L. donovani – člověk Viscerální – SS

L. aethiopica – damani Kožní – SS

L. major – hlodavci Kožní – S

 

KMEN: Fornicata

TŘÍDA: Trepomonadea

ŘÁD: Diplomonadida

–        osově symetričtí2 sady organel včetně jádra

–        4 bazální tělíska, 1 zpětný bičík

–        mitosom – rudiment mitochondrie, bez mtDNA

–        GA rudimentární nebo chybí

–        Cytostom: bičík (probíhá cytostomem), funis (= mikrotubuly a žíhané fibrily asociované s cytostomem), fagocytóza

–        Vývojová stádia: trofozoit – aktivní vývojové stadium; cysta

–        cysty – čtyřjaderné, k přenosu infekce, odolné

–        volně žijící/parazité člověka a obratlovců

 

ROD: Spironucleus

–        pouze parazitické, pro své hostitele často patogenní druhy způsobující enteritidu tenkého střevo a průjmy

–        fagocytóza

 

ROD: Giardia

–        ztráta cytostomů = ztráta fagocytózy → vyživuje se pinocytózou

–        žijí v tenkém střevě obratlovců

–        přísavný disk → pro pevné přichycení na povrch erytrocytů

–        mediánní tělíska → zásobárna mikrotubulů pro tvorbu nového přísavného disku

–        jednohostitelský cyklus

–        žaludek → střevo (silně se zde množí)  → adherují přísavným diskem k enterocytům a mechanicky je poškozují → cysty odcházejí z hostitele s fekáliemi a to nepravidelně

–        mezi hostiteli se přenáší odolnými čtyřjadernými cystami znečištěnou vodou nebo potravinami (cysty přežijí chlorování)

Zástupci:

  • Giardia intestinalis

→  giardióza = lamblióza

*Giardióza

– Inkubační doba je jeden až deset týdnů

– Hlavním příznakem je nekrvavý průjem s hlenem bez hnisavé příměsi, doprovázený často bolestmi břicha.

–  V důsledku malabsorpce (špatného vstřebávání a štěpení) tuků – průjmová stolice světlá a mastná.

– Onemocnění většinou proběhne akutně a vymizí samo po několika týdnech, někdy však může přetrvávat i několik let.

– Reinfekce je snadná a má mírnější průběh

– Giardióza je v České republice nejčastější střevní protozoární onemocnění.

 

KMEN: Parabasala

  • ŘÁD: Trichomonadida

–        jednojaderné, max. 5 volných + 1 zpětný bičík

–        netvoří cysty

–        na zpětném bičíku někdy undulující membrána je obvykle podložena žíhanou fibrilou = kosta

–        fagocytóza

–        chybí cytostom

–        jednohostitelský cyklus

–        hydrogenosomy – jako mitochondrie (→ energetický metabolismus); produkují H+

–        axostyl – vnitřní „kostra“

–        infekční stádium = trofozoit

–        parabazální aparát → GA asociovaný s jádrem pomocí žíhaných parabazálních fibril

–        střevní komenzálové obratlovců a bezobratlých; některé druhy schopné žít v orgánech mimo střevo jsou pro hostitele patogenní (parazité savců a ptáků)

Zástupci:

  • bičenka poševní (Trichomonas vaginalis)

→ lidská urogenitální trichomonóza ♀ – téměř výhradně pohlavně přenosná choroba, u žen dochází k zánětům vaginy a děložního hrdla doprovázeným zrudnutím a páchnoucím pěnovitým výtokem; u mužů výjimečně vznikne zánět prostaty a nadvarlat; i bez léčení se zánět obvykle po čase zmírní, trichomonády však nemizí a záněty se mohou po čase opakovat

(4     bičíky + zpětný s undulující membránou)

  • Trichomonas gallinae → těžké onemocnění ptáků (hlavně holubů)
  • Tritrichomonas foetus

→ nebezpečné u skotu; i na člověka

Urogenitální trichomonóza skotu

Býci slouží jako doživotní nosiči infekce; u krav způsobuje zánět vagíny a dělohy, potraty a sterilitu; nejdůležitějším způsobem prevence je umělá inseminace

(3bičíky)

  • Trichomonas tenax

→ žije v ústní dutině člověka

(4bičíky; ↓ patogenita)

  • bičenka střevní (Pentatrichomonas hominis)

(5bičíků)

→ střevní komenzál mnoha savců včetně člověka, a ptáků

  • bičivka krocaní (Trichomonas muris)

→ běžný komenzál ve střevech hlodavců

  • bičivka krocaní (Histomonas meleagridis)

→ slepé střevo hrabavých ptáků, po většinu nepatogenní, zejména u mladých krocanů (mortalita 50-100%) a někdy i kuřat (10-20%) však způsobuje těžkou chorobu = histomonózu („black-head disease“ → koagulace krve v cévách – ztmavnutí hlavy); velmi rychlý průběh

(jeden bičík – přechází do améby)

  • Dientamoeba fragilis – lidské tlusté střevo


Další podobné materiály na webu:

💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy
error: Content is protected !!