Nebuněčné formy živých soustav, opěrná soustava

 

Otázka: Nebuněčné formy živých soustav, opěrná soustava

Předmět: Biologie

Přidal(a): Andy

 

a) NEBUNĚČNÉ FORMY ŽIVÝCH SOUSTAV

VIRY

charakteristika:

  • nebuněčné živé soustavy
  • vnitrobuněční parazité rostlin, živočichů i bakterií (viry bakterií = bakteriofágy)
  • reprodukce schopné pouze v hostitelské buňce
  • viry nemají vlastní proteosyntetický a metabolický aparát → musí žít v té buňce
  • virion
    • = jedna virová částice; velikost 1-20 mikrometrů
    • struktura:
      • nukleová kyselina
        • = nese genetickou informaci: DNA a RNA (RNA viry – je jich víc)
        • genetická informace pro reprodukci (vlastní replikaci a tvorbu kapsidy)
      • kapsid
        • = bílkovinný obal
        • skládá se z kapsomér = makromolekuly bílkovin
        • struktura geometricky pravidelná
    • mohou obsahovat membránový obal (z fosfolipidů a bílkovin)
      • viry OBALENÉ
      • viry NEOBALENÉ
    • virionové bílkoviny (kapsidy nebo i obalu) určují antigenitu viru
    • + mohou mít enzymy potřebné k zahájení autoreprodukce

 

Rozdělení:

  • podle nukleové kyseliny rozlišujeme:
    • RNA VIRY
      • obsahují jednovláknovou  + RNA nebo –RNA nebo dvoušroubovicovou RNA
      • virus chřipky, virus HIV, virus klíšťové encefalitidy, příušnice, zarděnky, spalničky, onkoviry
    • DNA VIRY
      • obsahují jednořetězovou DNA nebo dvoušroubovicovou DNA
      • virus bradavic, neštovic, pásového oparu, herpes
  • podle hostitele rozlišujeme:
    • bakteriofágy – napadají bakterie
    • cyanofágy – napadají sinice
    • fytopatogenní viry – napadají rostliny
    • zoopatogenní viry – napadají živočichy
    • mykoviry – napadají houby

 

Rozmnožování: vir prochází základním životním cyklem

  • jako klidová forma mimo hostitelskou buňku v neživém prostředí (virion), trvá to pár desítek minut
  • infikuje hostitelskou buňku a rozmnožuje se v ní
  • po lýze buňky se opět jako virion uvolňuje do prostředí
  • průběh virové infekce – lytický (virus proniká do hostitelské buňky, podmaní si její metabolismus a rozmnožuje se v té buňce, až se tam rozmnoží a buňka se rozpadá a ty viriony napadají další buňky) a lyzogenní cyklus (virus proniká do hostitelské buňky, ale nerozmnožuje se v ní – opary, nemoc se neprojeví → setrvávání v klidovém období, po nějaké době se probudí a začne se zase rozmnožovat a nemoc se projeví)

 

Význam:

  • původci různých onemocnění:
    • u člověka – spalničky, neštovice, opary, bradavice, příušnice, rýma, chřipka
    • u zvířat – kulhavka, slintavka, vzteklina, drůbeží mor
    • u rostlin – mozaikové onemocnění tabáku
  • modelové systémy v molekulární biologii a genetice
  • evoluční význam – mohou vyvolat změnu genetické informace

 

b) OPĚRNÁ SOUSTAVA

OPĚRNÁ SOUSTAVA U BEZOBRATLÝCH A OBRATLOVCŮ:

BEZOBRATLÝ:

  • nemají kostru
  • o jejich opěrný systém se starají: schránky (měkkýši – ulita; korálnatci – vápenitý skelet; hmyz – kutikulární skelet, chitin – exoskelet)

 

OBRATLOVCI:

  • stejné jako u člověka až na výjimky (př.: ryby místo končetin ploutve)
  • paryby – chrupavčitá kostra

 

KOSTRA ČLOVĚKA:

stavba kostí:

  • OKOSTICE
    •  tuhý vazivový obal bohatě protkaný cévami a nervy
    • zajišťuje výživu kosti
    • pokrývá celou kost kromě kloubních konců
    • v okostici se nachází kostitvorné buňky (osteoblasty), které vytvářejí v případě poškození kosti novou kostní tkáň
  • KOSTNÍ TKÁŇ
    •  rozlišujeme kostní tkáň houbovitou (nachází se uvnitř kostí; uvnitř kosti tvoří houbovitou spleť – trámčinu) a kompaktní (hutná; poměrně tvrdá, nachází se na povrchu kostí)
  • KOSTNÍ DŘEŇ
    • vyplňuje vnitřek dlouhých kostí a dutinky ve spongiózní (houbovité) kosti
    • vznikají zde červené krvinky, většina bílých krvinek a krevní destičky
    • v mládí je kostní dřeň červená, postupně s věkem ukládáním tuku žloutne

 

Růst a vývoj kostí:

  • proces vzniku kosti se nazývá OSIFIKACE (kostnatění)
  • ♫- OSIFIKACE může vznikat buď:
    • Z vaziva (desmogenní osifikace)
    • Z chrupavky (chondrogenní osifikace) ♫
  • růst kostí do šířky zajišťuje okostice
  • růst kostí do délky se uskutečňuje prostřednictvím růstových chrupavek (jsou umístěny mezi diafýzou a epifýzami dlouhých kostí) a je řízen růstovým hormonem produkovaným hypofýzou (podvěsek mozkový).

 

Spojení kostí:

  • PEVNÉ
    • pomocí chrupavky (stydká spona spojující vpředu pánevní kosti)
    • pomocí vaziva (švy lebečních kostí)
    • kostní tkání (spojení sedací, stydké a kyčelní kosti v kost pánevní)
  • POHYBLIVÉ (kloubní)
    • spojení dvou nebo více kostí pomocí kloubu, který se skládá z:
    • kostní hlavice
    • kostní jamky
    • kloubního pouzdra – uzavírá kloub, z vnitřní strany ho vystýlá vrstva produkující synoviální tekutinu, která zmírňuje tření a vyživuje kloubní chrupavky

 

Kostra: kostru člověka můžeme rozdělit na:

  • kostru trupu (páteř, žebra, hrudní kost – prvních sedm párů žeber)
  • kostra hlavy (lebka)
  • kostra končetin

KOSTRA TRUPU:

  • PÁTEŘ:
    • obratle: 33-34 obratlů
    • dvojesovitě prohnutá – lordóza (vpřed); kyfóza (vzad)
    • obratlovými otvory prochází mícha
    • mezi jednotlivými obratli jsou meziobratlové ploténky
    • Krční páteř (C)
      • 7 obratlů
      • 1. krční obratel – atlas (nosič) – připojení lebky
      • 2. krční obratel – čepovec – spojuje atlas s ostatními díly páteře
      • 7. krční obratel – nápadný trnový výběžek (medvědí)
    • Hrudní páteř (T)
      • 12 obratlů – vychází z nich 12 párů žeber
    • Bederní páteř (L)
      • 5 obratlů
      • jsou nejmasivnější, nejmohutnější
    • Křížová páteř (S)
      • 5 kostí, které srůstají v jednu křížovou
      • u žen kratší a širší
      • 4-5 kostrčních obratlů
      • kostrč – rudimentární útvar

 

 KOSTRA HLAVY:

  • = lebka
  • švy – spojují jednotlivé kosti

Dělení:

  • OBLIČEJOVÁ ČÁST
    • kosti obličejové části obklopují začátek trávícího a dýchacího ústrojí
    • skládá se z kostí párových (horní čelist, kost patrová a lícní) a z nepárové dolní čelisti a jazylky
  • MOZKOVÁ ČÁST
    • vytváří pevné pouzdro pro mozek a některé smyslové orgány
    • skládá se z plochých kostí klenby lebeční – hlava (kost tylní, temenní a čelní) a z kostí spodiny lebeční (kost spánková, klínová, čichová, slzní, nosní, radličná a dolní skořepa nosní)

 

KOSTRA KONČETIN

  • KOSTRA HORNÍ KONČETINY
    • lopatkový pletenec (lopatka + klíční kost)
    • pažní kost
    • loketní kost
    • vřetenní kost
    • zápěstní kosti (8)
    • záprstní kosti (5)
    • články prstů (palec 2, ostatní prsty 3)
  • KOSTRA DOLNÍ KONČETINY
    • pánev tvoří pletenec dolní končetiny (sedací, stydká a kyčelní kost)
    • stehenní kost
    • čéška
    • holenní kost
    • lýtková kost
    • zevní kotník a vnitřní kotník
    • kosti zánártní a nártní (7 a 5)
    • články prstů


Další podobné materiály na webu:

💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy
error: Content is protected !!