Otázka: Mnohobuněčné organismy
Předmět: Biologie
Přidal(a): freedom13
MNOHOBUNĚČNÉ ORGANISMY
-organismy, jejichž tělo je tvořeno větším počtem buněk
-histologie – věda zkoumající rostlinná pletiva a živočišné tkáně
ROSTLINNÁ PLETIVA
-pletiva = soubory buněk stejného tvaru a přizpůsobené stejné funkci
-buňky → pletiva → orgány → tělo rostliny
-idioblasty = buňky v rostlinných pletivech, které se od ostatních liší tvarem, buněčným obsahem (např. obsahují ve vakuole třísloviny) apod.
-rostlinná pletiva dělíme podle různých kritérií:
podle způsobu vzniku – pravá, nepravá
podle schopnosti dělení – dělivá, trvalá
podle tvaru buněk a tloustnutí buněčných stěn – parenchymatická, kolenchymatická, sklerenchymatická
podle převládající funkce – dělivá, krycí, vodivá, zásobní atd.
PODLE ZPŮSOBU VZNIKU
Pravá pletiva – vznikají dělením buněk na buňky dceřiné, které zůstávají navzájem spojené
Nepravá pletiva – vznikají druhotným seskupením původně volných buněk
PODLE SCHOPNOSTI DĚLENÍ
Dělivá pletiva (meristematická)
Trvalá pletiva – vznikají činností dělivých pletiv
-buňky ztratily schopnost dále se dělit
-skládají se z funkčně rozlišených (diferenciovaných) buněk
PODLE TVARU BUNĚK A TLOUSTNUTÍ BUNĚČNÝCH STĚN
Parenchym
-tvořen živými buňkami
-buňky mají přibližně stejnou velikost
-tenká buněčná stěna
-mezibuněčné prostory (interceluláry)
Kolenchym
-buněčná stěna je nerovnoměrně ztloustlá (nejčastěji v rozích, v místech styku tří i více buněk)
-tvořen živými buňkami
-většinou v mladých, rostoucích orgánech (řapících listů)
Sklerenchym
-podpůrná funkce
-buněčná stěna je rovnoměrně ztloustlá, bez intercelulár
-nemá živý obsah
-buňky brzy odumírají a plní se vzduchem
-hospodářský význam mají sklerenchymatická vlákna ve stoncích přadných rostlin (len, konopí)
-v některých plodech (peckovice)
Aerenchym
-pletivo vodních a bahenních rostlin
-velké mezibuněčné prostory (vyplněné vzduchem → slouží ke zlepšení výměny plynů mezi rostlinou a prostředím)
Plektenchym
-pletivo u hub (řas); nepravé pletivo
Prosenchym
-jednosměrně protažené buňky
PODLE PŘEVLÁDAJÍCÍ FUNKCE
Pletiva dělivá – meristémy
-schopnost dělení buněk → růst rostliny po celý život
-z původního dělivého pletiva (protomeristému) – tj. z jedné nebo několika buněk vznikají prvotní (primární) meristémy – ve vegetačních vrcholech kořenů a stonků i v listech
-buňky (drobné parenchymatické buňky) k sobě těsně přiléhají, mají velké jádro, značné množství cytoplazmy, vysokou intenzitu látkové přeměny
-nachází se v kořenových špičkách a na vrcholcích stonů – vrcholové dělivé pletivo
-dále od vrcholu dělení buněk postupně ustává, buňky nabývají větších rozměrů a nápadně mění i svůj tvar → přeměňují se na pletiva trvalá
-druhotné (sekundární) meristémy – vznikají obnovením dělivé funkce již rozlišených trvalých pletiv
-Kambium – jeho činností vzniká druhotné dřevo a lýko
-díky periodické činnosti kambia se vytvářejí letokruhy
-Felogen (korkotvorné pletivo) – jeho činností vzniká druhotná kůra
-Kalus – hojivé pletivo
Pletiva krycí
-pokrývají povrch rostlinných orgánů, chrání rostlinu proti nepříznivým vlivům vnějšího prostředí
-prvotní krycí pletivo: pokožka
-pokožka nadzemních orgánů = epidermis
-pokožka kořene = rhizodermis
-pokožku většinou tvoří jediná vrstva těsně k sobě přiléhajících buněk bez chloroplastů (výjimka – kapraďorosty)
-na povrchu pokožky nadzemních částí rostlin se nachází kutikula (kutikula je tvořena látkou tukovité povahy kutinem – nepropustná pro vodu a plyny); na povrchu může být pokryta i vosky
-Papily – sametový vzhled (maceška, růže)
-Trichomy (chlupy):
-trichomy krycí – ochranná funkce; protažené do špičky, mohou být rozvětvené, jedno i vícebuněčné
-trichomy žláznaté – zakončeny paličkou, štítkovité nebo miskovité
-vylučují vodné roztoky anorganických látek a cukrů, sliz, silice a pryskyřičné látky
-trichomy žahavé – jsou typem žláznatých chlupů
-lahvicovitého tvaru, jednobuněčné, nerozvětvené
-blízko vrcholu chlupu je buněčná stěna ztenčená, prostoupena oxidem křemičitým, a proto křehká → při dotyku se v tomto místě vrchol chlupu snadno odlomí → dochází k vystříknutí žahavé, mnohdy jedovaté látky působící pálení a svědění
-Ostny – zdřevnatělé výrůstky vzniklé z pokožkových buněk (metamorfózou trichomů)
-růže, ostružiník, angrešt apod.
-nemají cévní svazky, lze je snadno odlomit
-Korek – druhotně krycí pletivo vznikající na druhotně tloustnoucích stoncích
-pokožka se při tloustnutí trhá a je nahrazována mnohovrstevným korkovým pletivem
Pletiva provětrávací
-zprostředkovávají spojení rostlinných pletiv s okolím – umožňují výměnu plynů
-z hlediska výměny plynů jsou důležitou součástí provětrávacích pletiv mezibuněčné prostory
-Průduchy – umožňují rostlině vyměňovat s vnějším prostředím plyny (oxid uhličitý a kyslík) a vodu
-tvořen dvěma svěracími buňkami, které mezi sebou uzavírají štěrbinu (skulinu)
-jsou-li svěrací buňky dostatečně zásobeny vodou (při dostatečné vzdušné vlhkosti), v důsledku osmotických jevů ve svěracích buňkách vzroste turgor, svěrací buňky se vyklenou a průduch se zvětší
-turgor = tlak na buněčnou stěnu; napětí v rostlině
-při nedostatku vody svěrací buňky ztrácejí vodu, turgor se zmenší, buňky se narovnají a průduch se zmenší
-průduchy: u suchozemských dvouděložných rostlin – na spodní straně listu
-u jednoděložných rostlin – na obou stranách listu
-u vodních rostlin – na svrchní straně listu
-pokud se vytváří místo pokožky druhotné rycí pletivo (korek), je část průduchů nahrazena čočinkami
-Čočinky (lenticely) – drobný bradavičnatý útvar na povrchu druhotně tloustnoucích rostlin
-navazují na mezibuněčné prostory; do určité míry připomínají svou funkcí průduchy
-bývají větší než průduchy (čočinky na kmeni břízy)
Pletiva nasávací
-kořenové vlásky
Pletiva vyměšovací
-vodní skuliny – vytlačování přebytečné vody v kapalném stavu
-medníky – vytlačují sladké cukerné roztoky – nektar; speciální žlázky
-mléčnice – obsahují latex; pryšcovité, řada hvězdicovitých, některé skupiny hub (ryzec)
Pletiva vodivá
-tvoří soubor cévních svazků – umožňují transport vody a rozpuštěných látek v rostlině
-uvnitř středního válce
-pravé cévní svazky mají část dřevní (xylém) a lýkovou (floém)
-Xylém (dřevní část) – tvoří cévy a cévice
-uskutečňují vzestupný transport (z kořenů vedou do stonku a do listů vodu s rozpuštěnými minerálními látkami)
-cévy (tracheje) – trubicové útvary vzniklé spojením protáhlých buněk nad sebou, jejich buněčné stěny se v místě styku rozpustily
-cévice (tracheidy) – protáhlé buňky se zdřevnatělými stěnami, v místech vzájemného styku mají příčné stěny zachované
-Floém (lýková část) – tvoří sítkovice
-jsou tvořeny protáhlými živými buňkami, jejich příčné přepážky jsou proděravělé
-vedou asimiláty z listů na místo spotřeby
-transpirační proud – vzestupný
-asimilační proud – sestupný
-Kambium – druhotné dělivé pletivo
-jeho činností se zakládá směrem dovnitř druhotné dřevo a směrem k obvodu druhotné lýko
-letokruhy = přírůstek dřeva vytvořený kambiem v průběhu jednoho vegetačního období
-podle vzájemného postavení xylému a floému rozeznáváme 4 základní typy cévních svazků:
soustředné (koncentrické) – jedna část obklopuje druhou: lýkostředné, dřevostředné
paprsčité (radiální) – dřevní a lýkové části se pravidelně střídají
bočné (kolaterální)
dvoubočné (bikolaterální)
-dvouděložné rostliny – cévní svazky uspořádané do kruhu
-jednoděložné rostliny – cévní svazky jsou roztroušeny
jednoděložné rostliny dvouděložné rostliny
ŽIVOČIŠNÉ TKÁNĚ
-buňky → tkáně → orgány → orgánové soustavy → tělo
-tkáně = jsou soubory buněk mající stejný tvar a vykonávající společnou hlavní funkci
-rozdělujeme je na:
epitely
pojiva
tkáň svalovou
tkáň pohybovou
EPITELY
= soubory buněk hustě k sobě přiřazených (bez mezibuněčných prostor)
-slouží ke krytí povrchu těla, k vystýlání tělních dutin, vytváří některé orgány
Jednovrstevný epitel – má buňky uloženy v jedné vrstvě a podle tvaru buněk je buď dlaždicový, kubický, nebo cylindrický
Mnohovrstevný epitel – má buňky uspořádány ve vrstvách
-podle funkce rozdělujeme epitely na:
Krycí a výstelkový epitel – chrání vnější a vnitřní povrch těla a orgánů (pokožka)
Žlázový epitel – je sestaven z buněk schopných přijímat různé látky, zpracovávat je a vylučovat vytvořený produkt
Resorpční epitel – je tvořen buňkami, které přijímají svým volným povrchem látky, zpracovávají je a transportují do cév. (vystýlá vnitřní povrch dutých orgánů)
Respirační epitel – tvoří výstelku plicních sklípků a umožňuje výměnu plynů mezi krví a vzduchem.
Smyslový epitel – obsahuje buňky citlivé na fyzikální nebo chemické podněty
POJIVA
-tvořen buňkami s mezibuněčnou hmotou
-mezibuněčná hmota: její zastoupení je většinou výrazně vyšší než podíl buněčné složky
-v pojivové tkáni obsahuje mezibuněčná hmota dvě významné komponenty:
-fibrilární (vláknitou) složku tvořenou vláknitými bílkovinami, zejména kolagenem a elastinem
-amorfní složku tvořenou především glykosaminoglykany a glykoproteiny
-struktura a složení mezibuněčné hmoty se u jednotlivých tkání liší
-mechanická a podpůrná funkce, podílí se na udržování stálé koncentrace iontů a vody, ukládá některé významné rezervní látky a účastní se také při obraně proti infekci
-rozlišujeme tři druhy pojiv:
vazivo
tkáň chrupavkovou (chrupavku)
tkáň kostní (kost)
-Vazivo
-tvořen vazivovými buňkami (fibroblasty a fibriocyty) a mezibuněčnou hmotou
-mezibuněčná hmota (obsahuje vláknitou složku – tj. elastická, kolagenní a retikulární vlákna a amorfní složku)
-podle množství buněk, množství a uspořádání fibril rozlišujeme různé druhy vaziva:
řídké vazivo – převládá rosolovitá hmota; je měkké, poddajné a tvoří výplně jiných tkání
tukové vazivo – je řídké vazivo, v jehož buňkách je nahromaděn tuk
tuhé vazivo – mnoho fibril; vláknité, tuhé; tvoří kloubní pouzdra, šlachy
lymfoidní vazivo – obsahuje v síti buněk nahromaděné bílé krvinky (lymfocyty).
-vazivo je zásobeno krví prostřednictvím cév → řezné rány vazivem se dobře hojí
-Chrupavka
-slouží především ke zpevňování jednotlivých orgánů a dalších částí těla
-zpravidla tužší než vazivo
-buňky: chondrocyty a chondroblasty
-převažuje mezibuněčná hmota
-chrupavkami neprocházejí žádné krevní cévy ani nervy → poranění chrupavky se špatně hojí
-povrch chrupavky kryje perichondrium – vazivová vrstva; obsahuje cévy i nervy
-perichondrium zprostředkuje také (alespoň v omezené míře) hojení chrupavky v případě zranění
-rozlišujeme tři základní typy chrupavek:
Hyalinní (sklovitá, kloubní) chrupavka
-nejrozšířenějším typem chrupavky v těle
-je tvrdá, hladká a průhledná; kryje především povrchy kostí v místech kloubních spojů
-tvoří konce žeber nebo základ hrtanu
Elastická chrupavka
– je velmi pružná a ohebná
-tvoří základ ušního boltce, nachází se v hrtanu a v části zevního zvukovodu, ve stěnách průdušek
Vazivová chrupavka
-je velmi odolná vůči mechanickému poškození
-obsahuje poměrně málo chondrocytů, v mezibuněčné hmotě výrazně převažuje vláknitá složka
-v páteři v meziobratlových ploténkách, ve sponě stydkých kostí, tvoří některé chrupavčité destičky uvnitř kloubů a povléká kloubní povrchy čelistního kloubu.
-Kost
-každá kost se skládá ze tří rozdílných složek: vazivové okostnice,vlastní kostní tkáně a kostní dřeně
-poměrně tvrdá, silně mineralizovaná tkáň
-slouží jako mechanická ochrana vnitřních orgánů a opora celého těla
-hojně prostoupena krevními cévami → poraněné kosti se dobře hojí
-povrch kostí kryje na kloubních plochách chrupavka, ostatní povrch kryje vazivová blána okostice
Okostnice (periost)
-protkaná cévami a nervy
-kryje povrch kostí
-vnitřní vrstva okostnice obsahuje kostitvorné buňky (jejichž činností se tvoří kostní hmota → kost roste do tloušťky)
Kostní tkáň
-ossein = organická složka kostní hmoty
-mezibuněčná hmota, vysoce mineralizovaná – kolagenní vlákna zpevněná krystalky soli
-buňky: osteoblasty, osteoklasty a osteocyty
Kostní dřeň
-vyplňuje dutiny a trámčiny
-krvetvorná (hematogenní) tkáň (tvoří se v ní bílé a červené krvinky a krevní destičky)
= řídké vazivo (síť jemných vazivových vláken, vazivových buněk a bohatě rozvětvených cév)
-má červenou barvu
-v dospělém věku dřeň v dutinách dlouhých kostí žloutne (ztrácí krvetvornou schopnost a usazuje se v
ní tuk; (morek); krvetvornou schopnost si uchovává dřeň v plochých a krátkých kostech)
-vláknitá kost – bez lamelární struktury (= množství kostních buněk obklopených neuspořádanými vlákny kolagenu)
-lamelární (vrstvená) kost – základem převážné části kostry
-tvořena stavebními jednotkami – osteony (osteon = válcovitá struktura probíhající zpravidla rovnoběžně s povrchem kosti)
-uprostřed osteonu je dutina, kterou prochází Haversův kanálek (vedou jím krevní cévy a nervy)
-stěnu osteonu tvoří 6-15 vrstev – lamel tvořených mezibuněčnou hmotou
-ve stěnách lamel nacházíme jamky – lakuny (v nich jsou uloženy osteocyty nebo osteoblasty)
-dvojí druh kostí:
Kost hutná (kompaktní) tvoří střední část kostí
-tvoří povrchovou vrstvu kostí krátkých a plochých
-tvoří ji Haversovy kanálky; základní hmota uspořádána do lamel
Kost houbovitá (spongiózní) tvoří vnitřek kostí krátkých a plochých
-vyplňuje hlavice dlouhých kostí (tvoří trámčinu)
-dlouhé kosti jsou ve své střední části duté
TKÁŇ SVALOVÁ
-je tvořena protáhlými jednotkami, které se na podráždění smršťují.
-v v cytoplazmě jemná, smrštitelná vlákna – myofilamenta
-spolu s kostrou zajišťuje pohyb
-tři typy svalů:
Příčně pruhované kosterní svalstvo
-ovládána vůli
-skládá se ze svazků velmi dlouhých mnohojaderných buněk
-zapojuje se též do automatických reakcí (reflexy)
Příčně pruhované srdeční svalstvo
-tvoří strukturu srdce
-stavba obdobná jako u kosterního svalu, ale svalová vlákna jsou krátká, tlustá a tvoří hustou síť spojenou můstky (komisury)
Hladké svalstvo
-jednojaderné vřetenovité buňky
-způsobuje pohyby vnitřních orgánů
-jeho pohyb nezávisí na činnosti naší vůle, tzn. není pod vědomou kontrolou mozku
TKÁŇ NERVOVÁ
-tvořena nervovými buňkami = neurony – jejich základní funkcí je tvorba a přenos nervových signálů; skládají se z těla a výběžků
-pomocné buňky = gliové buňky (neuroglie) – drobné, bohatě rozvětvené; tvoří výplň mezi nervovými buňkami; vyživují neurony a odvádí odpadní látky metabolismu v nervové tkáni
-neurony se množí během nitroděložního vývoje (buňky později zničené, nemohou být nahrazeny); přeťatá nervová vlákna však znovu srůstají
-kontakt mezi nervovými buňkami = synapse (zápoj)
Další podobné materiály na webu:
