Jednobuněční živočichové – maturitní otázka z biologie

 

   Otázka: Jednobuněční živočichové

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): stejsky

 

 

 

 

Živočichové

  • velikosti buněk:
  • vaječná buňka – 200µm
  • nervová buňka – 150μm
  • spermatická buňka – 60µm
  • červená krvinka – 7µm
  • živočišné buňky mají různé velikosti a tvary (od toho se odvozují jejich funkce)
  • nemá buněčnou stěnu
  • má lysozomy a jiné organely
  • zásobní látka živočichů je tuk nebo glykogen
  • živočichové jsou většinou pohyblivý, málo přisedlí
  • mohou být jednobuněční (prvoci) nebo mnohobuněční
  • mnohobuněční mají specializované buňky, které tvoří tkáně (krycí a výstelková, nervová, svalová, pojivová)
  • různé tkáně tvoří orgány (srdce, ledviny) a orgánové soustavy (cévní, dýchací)
  • někdy tvoří obligátní společenstva (termiti, včely) – specializace celých mnohobuněčných jedinců
  • pohlavní rozmnožování = kopulace, konjugace, je možná i partenogeneze
  • hermafrodité = samčí i samičí orgány na jednom jedinci
  • gonochoristé = mají oddělené pohlaví
  • nepohlavní rozmnožování = pučení, dělení, rozpad
  • systém zoologie třídí živočichy do skupin podle různých kritérií
  • umělé systémy
  • podle velikosti, barvy a jiných umělých kritérií
  • přirozené systémy
  • podle přirozeného vývoje (evoluce)
  • od nejjednodušších k nejdokonalejším

 

příklady umělých systémů:

Aristoteles

  • první umělý systém
  • například „bezkrevní“ a „krevnatí“

 

Karl Linné

  • systém se 6 třídami – savci, ptáci, plazi, ryby, hmyz, červi
  • zavedl druh, rod, řád, třídu a zoologické názvosloví (dílo Systema naturae, 1758)
  • rodové + druhové jméno (např. prase bradavičnaté)

 

Georg D. Cuvier

  • hledal komplex znaků (zakladatel srovnávací anatomie)
  • 4 odvětví živočichů

 

příklady přirozených systémů:

Jean Baptiste Lamarck

  • evoluční myšlenka: druhy nejsou odvěké, ale vyvinuly se z jednoduchých začátků
  • rozdělil živočichy na bezobratlé a obratlovce
  • začátek třídění podle vývojové příbuznosti (fylogeneze)

 

Charles Darwin

  • základ pro přirozený systém v díle „O vzniku živočichů přírodním výběrem“ (1859)
  • příčiny a mechanismy vývoje

 

moderní systematika

  • využívá poznatků srovnávací morfologie a anatomie, fyziologie, genetiky, paleontologie a také citlivých metoda na buněčné a biochemické úrovni (sérologie, karyologie)

 

Taxonomické kategorie

  • základ je druh
  • základní kategorie – čeleď, řád, třída, kmen
  • doplňkové kategorie – nadčeleď, podřád, podtřída, skupina
  • používající se taxony (taxonomické kategorie):

 

říše (regnum)

podříše (subregnum)

oddělení (divisio)

pododdělení (subdivisio)

kmen (phyllum)

podkmen (subphyllum)

třída (classis)

podtřída (subclassis)

řád (ordo)

podřád (subordo)

nadčeleď (superfamilia)

čeleď (familia)

podčeleď (subfamilia)

rod (genus)

podrod (subgenus)

druh (species)

poddruh (subspecies)

 

Prvoci

  • protozoa
  • tělo tvořeno pouze 1 buňkou, až z 90% tvořeno vodou
  • mikroskopické rozměry
  • podmínkou výskytu je voda
  • jejich cytoplazma se dělí na ektoplazmu a endoplazmu
  • ektoplazma = na obvodu, homogenní
  • endoplazma = uvnitř, obsahuje organely, které zajišťují veškerý chod (veškeré životní funkce)
  • mají mitochondrii, Golgiho aparát, ribozomy…
  • organely dělíme do 6 skupin:
  1. organely opory a ochrany
  • typy organel: pelikula a cysta
  • pelikula = ochranný plášť po celém těle
  • cysta = obal, do kterého se prvok zakuklí
  1. organely pohybu
  • slouží k pohybu, ale i k přihánění potravy
  • brvy, bičíky, panožky
  1. organely potravní
  • trávicí organely
  • někteří nemají žádné (schopni fotosyntézy nebo přijímají potravu celým povrchem těla)
  • potravní organela = potravní vakuola (popřípadě mají buněčná ústa a buněčnou řiť)
  • buněčná řiť – cytopyge
  • buněčná ústa – cytosom
  • buněčný hltan – cytopharynx
  1. organely vylučovací a osmoregulační
  • osmoregulace = schopnost vyrovnávání tlaku (mezi vnitřní částí těla a vnějším prostředím)
  • pulsující vakuola
  1. organely smyslové
  • brvy = mohou sloužit také k vnímání prostředí
  • stigma = světločivná skvrna
  • neuromotorický aparát
  1. organely rozmnožovací
  • pohlavní a nepohlavní, nepohlavní častější

nepohlavní

  • dělení = příčné nebo podélné
  • pučení = na jednom jedinci vyrůstá jedinec nový – jakmile doroste, tak se oddělí
  • schyzogonie = mateřský jedinec se rozdělí na několik dceřiných
  • metageneze = střídání pohlavního a nepohlavního rozmnožování

 

pohlavní

  • kopulace = pohlavní buňky dvou jedinců spolu splynou, jedinci mohou být stejní – homosexuální (izogamie) či různí (anizogamie)
  • konjugace = dochází k výměně pouze části hmot – jedinci spolu nesplynou
  • většinou jedno jádro, u některých více (např. mikronukleus a makronukleus)
  • 2 větve – větev k pravým bičíkovcům a dále k mnohobuněčným, druhá větev ke kořenonožcům

 

podkmen Bičíkovci

  • mastigophora
  • zdrojem pohybu bičík (jeden nebo více)
  • bičík je tvořen fibrilárním vláknem (bílkovina)
  • vřetenovitý tvar těla – základní, ale jsou tvarově rozmanitý
  • dokáží měnit svůj tvar pomocí pružné pelikuly
  • na povrchu může mít různé schránky – rosol, celulóza, chitin…
  • žijí jednotlivě nebo v koloniích

 

  • dělí se na 2 skupiny zástupců:

1. phytoflagellata

  • rostlinní bičíkovci
  • autotrofní způsob výživy (schopnost fotosyntézy)

 

2. zooflagellata

  • živočišní bičíkovci
  • heterotrofní způsob výživy
  • zástupci:
  • zlativky – součást planktonů v rybnících, mořích či zanedbaných akvárií

 

svítilka – moře, když se jich nahromadí více na jednom místě, vypadá to, že svítí

trojrožec – rybníky

  • krásnoočko zelené – nejtypičtější zástupce, v tůních, větších loužích, řekách, sitgma (pod mikroskopem červeně zbarvena), pozitivní fototaxe (pohyb ke světlu), zdrojem pohybu bičík ukotven bazálním tělískem, bičík delší než celé tělo, pod mikroskopem viditelné chloroplasty, zásobní látkou škrob, má pulsující vakuolu
  • kalužnaty – 2 bičíky

 

koulenka – nežijí v koloniích

válenka velká – žije v koloniích, vyskytuje se na jaře

váleč koulivý – tvoří velké kolonie, můžeme je zahlédnout okem

  • bičenka poševní (Trichomonas vaginalis) – zánět pochvy, šíří se pohlavním stykem
  • lamblie střevní (Lamblia) – průjmy, bolesti břicha
  • Trypanosoma brucei – nemoc skotu

 

podkmen Kořenonožci

  • sarcodina
  • proměnlivý povrch těla, což jim umožňuje vznik typických organel tzv. panožek
  • měňavkovitý (améboidní) pomalý pohyb
  • příjem potravy fagocytózou = živočich obklopí panožkami částečky potravy a vytvoří tak potravní vakuolu, ve které probíhá trávení; stejným způsobem dochází k vylučování – vakuola praskne
  • někteří zástupci tvoří na povrchu svého těla schránky (uhličitan vápenatý, oxid křemičitý)

 

třída Měňavky

  • amoebina
  • nikdy netvoří schránky
  • sladkovodní druhy
  • rozmnožování dělením, někdy cysty
  • zástupci:
  • měňavka velká (Amoeba proteus) – dno stojatých vod
  • měňavky zemní (Amoeba verrucosa) – v půdě
  • měňavka úplavičná (Entamoeba histolytica) – dyzentérie (měňavková úplavice)
  • měňavka zubní (Entamoeba coli) – neparazitní, 8 jaderné

 

třída Dírkonožci

  • foraminifera
  • ektoplazma vylučuje schránku z látky, která je podobná chitinu, případně s nalepenými zrnky písku, většinou CaCO3
  • ve schránkách hodně otvorů, ze kterých vycházejí nitkovité panožky
  • pohlavní i nepohlavní rozmnožování, někdy se střídá
  • u dna moří, někdy v planktonu
  • schránky od prvohor
  • některé jsou indikátory naftonosných vrstev
  • většina fosilních (vyhynulí)
  • zástupci:
  • Nummulites – fosilní, schránka až 6cm
  • Textularia – schránky z 2 řad komůrek

 

třída Slunivky

  • heliozoa
  • převážně sladkovodní
  • volné i přisedlé
  • nitkovité panožky
  • tvoří krásné schránky z SiO2 nebo chitinu (z nich panožky)
  • zástupci:
  • slunivka obecná (Actinosphaerium eichhorni) – až 1mm, více jader

 

třída Mřížovci

  • radiolaria
  • žijí v planktonu mořských moří
  • tvoří krásné chitinové schránky
  • po odumření živočichů schránky klesají ke dnu a tvoří tzv. radioaktivní bahno
  • většina má navíc kostřičku z jehlic z SiO2, obvykle splývajících v ozdobné schránky
  • zástupci:
  • Thalassicola – bez schránky
  • Actinoma – ozdobné schránky

 

podkmen Výtrusovci

  • apikomplexa
  • pouze endoparazité
  • nemají vyvinutou pulsující vakuolu, ve vývoji střídají hostitele
  • střídá se rozmnožování pohlavní a nepohlavní
  • schizogonie = nepohlavní rozmnožování, vznikají nepohlavní jedinci
  • při pohlavním rozmnožování vznikají gamety, které kopulují – vzniká spora, jejímž mnohonásobným dělením vzniknou infekční zárodky napadající další nositele
  • původci těžkých chorob jak u člověka, tak u hospodářských zvířat
  • zástupci:
  • hromadinka švábí (Gregarina blattarum)


Další podobné materiály na webu:

💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy
error: Content is protected !!