Otázka: Genetika
Předmět: Biologie, Genetika
Přidal(a): t.klodnerova
REALIZACE GENETICKÉ INFORMACE, MUTACE, ZÁKLADNÍ GENETICKÉ POJMY: GEN, ZNAK, ALELA, GENOTYP, FENOTYP, HOMOZYGOT, HETEROZYGOT, HYBRIDIZACE, DOMINANCE, RECESIVITA, AUTOZOMÁLNÍ A GONOZOMÁLNÍ DĚDIČNOST
GENETIKA (=HEREDITA)
-mladé biologický obor (100 let)
=nauka o dědičnosti a proměnlivosti (variability) organismů
-DĚDIČNOST = to stejné, co máme po předcích
=schopnost organismů uchovávat soubory genetických informací a předávat je potomkům
Svými principy zabezpečuje:
- 1. stálost druhu,
- 2. způsobuje podobnost (=potomci se podobají rodičům)
- 3. rozmanitost (=potomci nejsou zcela shodní se svými rodiči a liší se mezi sebou navzájem)
PROMĚNLIVOST = to, v čem se lišíme
ZAKLADATEL: Johann Gregor Mendel
- německé původ, působil na Moravě, opat Dřevnovského kláštera
- po 10 let prováděl pokusy a sledoval výsledky genetického křížení mezi odrůdami hrachu setého (ještě nebyly známy nukleové kyseliny)
- za života se vděku moc nedočkal
- konzultoval poznatky s ostatními →radili mu ať závěry vyzkouší na více organismech→vybral si jestřábníky (chyba, protože je to jedna z mála skupin, u které neplatí genetické zákonitosti, ptž se apomiticky = nový jedinec se vyvíjí z neoplozených vajíček→to, co mu vyšlo není pravda → každou mutací vzniká nový druh)
- výsledky pokusů s více než 33000 rostlin zpracoval a matematicky vyjádřil základní pravidla dědičnosti = MENDELOVY ZÁKONY:
- ve smyslu Mendelových zákonů označujeme rodičovské organismy P-generací (=parentální)
- generaci potomků F-generací (=filiální)
- (F1 = první filiální, F2 = druhá filiální generace)
- při křížení používáme Mendelistický čtverec a je pravidlo, že dominantní alela se píše první
- když vyjde z celého křížení u všech potomků stejný výsledek (př. 4x Aa)=uniformní
ZÁKON UNIFORMITY PRVNÍ GENERAC E HYBRIDŮ
=je-li 1 z rodičů dominantní homozygot (AA) a 2. recesivní homozygot (aa)→potomci vždy heterozygotní (Aa) a fenotypově stejní (uniformní)
ZÁKON O SEGREGACI ALEL
=při křížení heterozygotních rodičů lze genotypy i fenotypy vzniklých jedinců zapsat v poměru malých celých čísel (vznikající soubor potomků označujeme jako F2 generaci)
-v této generaci se mohou se stejnou pravděpodobností spojit gamety nesoucí u obou rodičů buď dominantní, nebo recesivní alelu → vzniká pravidelný GENOTYPOVÝ ŠTĚPNÝ POMĚR 1 : 2 : 1 (AA : Aa : aa)
-při úplné dominanci mezi alelami mají homozygotně dominantní heterozygotní potomci shodně dominantní fenotyp, proto je FENOTYPOVÝ ŠTĚPNÝ POMĚR 3 : 1
(s 75% pravděpodobností se objevují jedinci s dominantním fenotypem – AA,Aa,Aa
s 25% pravděpodobností se objevují jedinci s recesivním fenotypem – aa)
ZÁKON O VOLNÉ KOMBINOVATELNOSTI ALEL RŮZNÝCH ALELOVÝCH PÁRŮ
=vzájemným křížením polyhybridů (=vícenásobných heterozygotních hybridů) vzniká genotypově i fenotypově nejednotné potomstvo s tolika kombinacemi mezi všemi alelami sledovaných genů, kolik je možných matematických kombinací mezi 2nezávislými veličinami
-nejjednodušším případem polyhybridního křížení je KŘÍŽENÍ DIHYBRIDNÍ
=sleduje 2 znaky najednou, tedy přenos svou párů alel (A, a ; B, b)
-při úplné dominanci se vyskytují pouze 4 rozdílné fenotypové kombinance v obou znacích, fenotypový štěpný poměr je 9 : 3 : 3 : 1
A) PŘENOS GENETICKÉ INFORMACE PŘI BUNĚČNÉM DĚLENÍ
MITÓZA
–vznik: tělní buňky
–jaderné dělení – dělení jádra eukaryotických buněk
- -z 1 buňky mateřské vzniknou 2 buňky dceřinné→z 1 diploidní vznikají 2 haploidní→všechny identické
- -přísné rozdělení genetického materiálu
- -několik fází: (Ivan prometá Anně tělo)
1) PROFÁZE – rozpouští se jaderný obal
- – zaniká jadérko
- – chromozomy se zhušťují a po obarvení jsou dobře viditelné
- -dělí se centryola, posouvá se k pólům buňky a vytváří se dělící vřeténko – napojuje se
- Na chromozomy= centromera
2) METAFÁZE– chromozomy se srovnávají v rovníkové (=ekvatoriální) rovině buňky a napojují se na
- Vlákna dělícího vřeténka (tvořeno cytoskeletem a mikrotubuly)
- -každý chromozom je zdvojený
- -genetická informace se dostane stejná do dceřiných buněk
3)ANAFÁZE – rozestup chromozomů k pólům buňky
- – vlákna dělícího vřeténka se zkracují a přestávají být viditelné
4) TELOFÁZE – opak profáze – vznik jaderného obalu, vznik jadérka
- -chromozomy se rozvlákňují a přestávají být viditelné
- -po telofázy obvykle následuje
5) CYTOKINEZE = oddělení buněk
- -rozdílné u rostlinné a živočišné buňky:
- a) rostlinná-buněčná stěna brání zaškrcení → z prostředka se tvoří přehrádka
- b) živočišná – zaśkrcení, protože nemá buněčnou stěnu →vznikají dvě buňky
- c)kvasinky – pučením
6) INTERFÁZE – klidová fáze, buňka se nedělí
- – součást buněčného cyklu, chromozomy nejsou vidět
MEIÓZA
= redukční dělení, při kterém vznikají pohlavní buňky (gamety)
Z 1 diploidní vznikají 4 haploidní, které nejsou stejné
- -pohlavní buňky mají na rozdíl od tělních buněk pouze poloviční sadu chromozomů =haploidní, aby nedocházelo ke zvětšení počtu chromozomů v jádře
- -nastává překřížení = crossing over – jednoduché nebo dvojité =mechanismus, při kterém si homologické chromozomy mohou vyměnit úseky svých chromatid
- -čím jsou dva lokusy vzdálenější, tím je větší pravděpodobnost, že mezi nimi proběhne crossing-over
-GENETICKÉ MAPOVÁNÍ: určování polohy jednotlivých genů(párů alel) v jednotlivých chromozomech
-organismy používané jako genetické modely mají své genetický mapy
-u člověka nebylo ještě zcela dokončeno
–průběh: 2 mitózy po sobě, ale jen 1 replikace DNA
- – 1.dělení redukční – zredukuje se poćet chromozomů na polovinu
- – 2.dělení je mitóza – vznik buněk s polovičním počtem chromozomů
B) REALIZACE GENETICKÉ INFORMACE
METABOLISMUS – FYZIOLOGIE BUŇKY
- -nejdůležitější látka v buňce = BÍLKOVINY
- – základní stavební jednotka
- -řídící funkce podle enzymů můžeme dělat reakce, regulační funkce
- -stavební částice jsou aminokyseliny
-vznik bílkovin:
DNA- základní nosič genetické informace
-prokaryota:volně v cytoplazmě= 1bakteriální chromozóm, nejsou zde histomy, řazeny za sebou
- -v jádrech všech eukaryotických buněk – geny + vmezeřené úseky (regulační fce, nekódují), více chromozomů, DNA a histomy = kukaté molekuly bílkovin → bazické→kolem nich DNA
- -u eukaryotické DNA jsou geny tvořeny ze 2 navzájem se sřídajících úseků – exonů a intronů:
-EXONY = obsahují informaci o pořadí aminokyselin v polypeptidickém řetězci
-INTRONY = neobsahují informaci o pořadí aminokyselin v polypeptidick. ř. (nemají kodovací smysl)
-složí k uchování genetické informace, základní genetický materiál většiny organismů
-makromolekula, dvoušroubovice
-na ní gen zodpovídající za vlastnosti
-tvořena:
1. Adenin – Tymin
Cytosin – Guanin
-vlákna spojena na základě komplementarity
-jsou spojeny 2 (A, T) nebo 3 H-můstky (C, G) – slabé vazebné interakce
2. cukr deoyzrybóza – 5 uhlíků
3. zbytky kyseliny fosforečné a báze – umožňuje navázání na jednotlivé nukleotidy
1) REPLIKACE: z DNA na DNA
– probíhá v S fázi cyklu vlivem enzymů, které způsobí, že vlákna kyseliny se rozdělí a rozpojí se H-můstky
-k původním vláknům se nesyntetizují na základě komplementarity nová
– uvnitř DNA polymery
-molekuly DNA jsou stejné a 1 vlákno je nové a 1 je staré
– probíhá v jádře buňky
–RNA – jedno vlákno, není dvoušroubovice
-složení:
1. R… ribóza – cukr
2. heterocyklické dusíkaté báze – Adenin – Uracil (místo Tyminu je zde Uracil)
Cytosin – Guanin
3. zbytky kyseliny fosforečné
Zajišťuje přenos genetické informace z DNA do struktury bílkovin, v organismech je přítomna v několika typech:
- mRNA (mediátorová) = obsahuje přepis informací z DNA, je matricí pro syntézu bílkovin
- rRNA (ribozomální) = je součástí ribozomů, v nichž probíhá proteosyntéza
- -připojuje aminokyseliny peptidickou vazbou do řetězce
- tRNA (transferová) = přenáší aminokyseliny z cytoplazmy na místo syntézy bílkovin (ribozomy) -pro každou aminokyselinu existuje alespoň tRNA
-2) TRANSKRIPCE – z DNA na RNA (=PŘEPIS)
- – DNA je vzor a podle něj dojde k přepisu do RNA
- –probíhá v jadérku
- -uplatňuje se RNA polymeráza a vlákna na základě komplementarity, mRNA
-3) TRANSLACE – poslední krok – RNA→bílkovina
- (=PŘEKLAD) -trojice nukleotidů = kodón (triplet)
- –antikodón= trojice bází komplementární ke kodónu
- -aminokyseliny navázané v pořadí, ve kterém mají být v bílkovině→musí se propojit
- Peptidickou vazbou a k tomu slouží ribozom (rRNA)
- –stopkodón = kodón pro konec
- -kodóny pro začátek přepisu
- -Adenin a guanin jsou báze purinové odvozené od purinu
- -cytosin, thymin a uracil jsou báze pyramidové odvozené od pyrimidinu
- -proteinové kyseliny – cca 20 (21 – 23) →máme 64 kódů
- –degenerovaný genetický kód = 1 kyselina může být kódována různými způs.
- –univerzální genetický kód = ve všech organických látkách kódováno stejně
C) GENETIKA ORGANISMŮ
-pro dědičnost organismů má zásadní význam jejich způsob rozmnožování:
- jedinec vznikající NEPOHLAVNÍM ROZMNOŽOVÁNÍM je považován za přímého pokračovatele rodičovského organismu, získává nezměněné obě jeho sady chromozomů a má tedy stejné genetické vybavení
- jedinec vznikající POHLAVNÍM ORZMNOŽOVÁNÍM získává jednu sadu chromozomů od otcovského organismu a druhou od mateřského, jeho genové vybavení tvoří nová kombinace alel od obou rodičů
-tento způsob rozm. zajišťuje různorodost jedinců v každé generaci a jejich možnost přizpůsobit se měnícím se podmínkám ŽP
ZÁKLADNÁ GENETICKÉ POJMY:
- GENETICKÝ KÓD
= soustava biologicky podmíněných pravidel, podle kterých jsou k jednotlivým kodonům přiřazovány určité proteinogenní aminokyseliny
-pořadí nukleotidů v nukleových kyselinách tak řídí pořadí aminokyselin v molekule bílkoviny
- GEN (VLOHA)
=základní jednotka genetické informace, konkrétní zápis vlastnosti v DNA
-úsek molekuly DNA, který řídí znak (vlastnosti)
–na chromozomech to konkrétní místo, kde je gen = LOCUS
-stejné geny na stejných chromozomech → meioza
-rozlišujeme geny:
a) STRUKTURNÍ =informace o primární struktuře polypeptid. řetězců
b) REGULÁTOROVÉ = regulují aktivitu strukturních genů
c) GENY PRO tRNA,rRNA–určují pořadí nukleotidů v molekulách tRNA,či rRNA
-geny jsou uspořádány do souvislých úseků, které nazýváme OPERONY, které tvoří:
-PROMOTOR = oblast, v níž je zahájena transkripce (syntéza mRNA)
-OPERAČNÍ GEN (OPERÁTOR)= oblast, na kterou se váží regulační proteiny ovlivňující
průběh transkripce
–STRUKTURNÍ GENY – řídí transkripci celého operonu
-ovlivňuje produkci REPRESORU=regulační protein, po jehož navázání
na operační gen se zastavuje transkripce strukturních genů operonu
-INDUKTOR = látka, která navázáním na represor znemožňuje vazbu
na operátorový gen, a tím pozitivně reguluje transkripci
- ZNAK
= jakákoliv vlastnost organismu (krevní skupina, výška, barva očí a květu, má rohy,…)
-fenotypové projev genu
–2 skupiny: 1) KVALITATIVNÍ – řízeny jedním genem = geny velkého účinku
-vliv prostředí zanedbatelný, vliv genetiky
-např. barva očí, krevní skupina,…
2) KVANTITAVNÍ – vyjádřeny v jednotkách – výška, váha,…
-velký vliv prostředí (v genech mám,že budu vysoká, ale když
budu podvyživená, tak budu malá)
-řízeny větším počtem genů malého účinku, polygenní systém
-vždycky nejvíce těch uprostřed (př. hnědooké)
- ALELA
=konkrétní forma genu (př. pro hnědou barvu očí, pro modrou barvu,…)
-každý gen je tvořen dvěma alelami = alelický pár (splynutí spermie s vajíčkem → od otce i od matky alela→ celkem 23 párů chromozomů, 1pár = homologický chromozom – nesou stejnou genetickou informaci)
-protože je každý gen zastoupen dvěma alelami rozlišujeme:
- HOMOZYGOT – obě alely jsou stejné (aa, AA) →nemůže předávat jiné vlohy, než ty co má→nevzniká nic novéhp
- HETEROZYGOT–každá alela je jiná–DOMINANTNÍ–alela s převažující funkcí, velké
(hnědé oči, Rh+, praváctví)
-RECESIVNÍ – alela s nepřevažující funkcí, malé pís.
- GENOTYP
=soubor všech genů organismu (buňky), nevidíme je ale dědí se
-člověk-všechny buňky stejná genetická informaci, ale realizují jen některé (diferenciace)
- FENOTYP
-soubor znaků organismu, projev genotypu → to, co se projevuje navenek, vidíme to
-př. barva očí, výška,… (genotyp +prostředí = fenotyp)
- GENOM
=soubor genů v jádře (nepatří sem geny plastidů a mitochondrií – mají vlastní DNA →mimojaderná dědičnost)
- KARYOTYP
=jedna sada chromozomů
-chromozomy téhož páru jsou shodné = homologické
-chromozomy různých párů jsou navzájem různé = heterologické
-počet a tvar a genové alely chromozomů b téže sadě jsou pro každý eukaryotické biologický druh konstantní a charakteristické
- KARYOGRAM
=individuální obraz chromozomů každého jednotlivce
- HYBRIDIZACE (=KŘÍŽENÍ)
=pohlavní rozmnožování dvou jedinců, při němž sledujeme výskyt forem určitého znaku u všech jejich potomků
–ZPĚTNÁ HYBRIDIZACE = křížení potomka (hybrida) s rodičem
- HYBRID (KŘÍŽENEC)
-je jedinec, který vznikl splynutím gamet obsahujících rozdílné alely určitého genu
-je to jedinec heterozygotní – může být heterozygotní v 1 páru alel (=monohybrid), ve dvou (dihybrid) nebo obecně ve více alelických párech (polyhybrid)
- DOMINANCE – ÚPLNÁ =fenotypový projev a vlastnosti heterozygota se neliší od fenotypo-
vého projevu a vlastností homozygotně dominantního jedince (hrách)
-dominantní alela zcela překryje účinek recesivní alely (morče)
-NEÚPLNÁ – dominantní alela nepotlačí úplně projev recesivní alely a vzniklý
heterozygot vykazuje znaky, které jsou někde uprostřed mezi znaky
obou rodičů (nocenka, hledíky, begonie= intermedialita)
-obě alely se uplatní stejným účinkem (červená+žlutá→oranžová)
-KODOMINANCE – vyjadřuje vztah mezi alelami téhož genu, kdy žádná z alel
není dominantní a ve fenotypu se projeví funkce obou alel
nezávisle na sobě – každá alela se projeví plným účinkem
-krevní skupina AB u lidí
- RECESIVITA -projev dominantní alely překryje projev recesivní alely, malé písmeno
- INBREEDING – příbuzenské křížení
- MOHO, DI, TRI, TETRA…HYBRIDISMUS – jedince při křížení sleduju 1, 2, 3, 4,.. znaky
- AUTOZOMÁLNÍ DĚDIČNOST
-autozom je chromozom, který nepatří mezi pohlavní chromozomy
-dědičnost genů nacházejících se na autozomu se nazývá autozomální dědičnost
- GONOTOMÁLNÍ DĚDIČNOST
–gonozomy se liší od autozomů nejen tím, že nesou geny pro určité pohlaví a jsou to pohlavní chromozomy, ale také svým tvarem a genovým vybavením
-u člověka mezi pohlavní chromozomy patří chromozom X a chromozom Y
-ženy jsou homogametické pohlaví, tzn. mají dva stejné chromozomy XX
-muži jsou heterogamické, tzn. mají dva odlišné chromozomy XY
-u jiných živočichů existuje i pohlavní chromozom W nebo chromozom Z
-řídí se v podstatě podobnými pravidly jako autozomální dědičnost
-choroby způsobeny recesivně přes chromozom X → proto se tyto choroby vyskytují častěji u mužů než u žen: HEMOFILIE = chorobná krvácivost
DALTONISMUS = barvoslepost
DYSPLASIE = chybění potních žláz
–chromozom Y u člověka nese gen zaručující vývoj mužského pohlaví – jinak ji tzv.,,geneticky prázdný´´, nese jen málo genů (např. pro velikost postavy nebo postavení zubů) = nejmenší chromozom z celé sady
-známý je výskyt hemofilie u mužských příslušníků některých evropských panovnických a šlechtických rodů
-ŽENA: XX = fenotypově zdravá
Xx = fenotypově zdravá, ale je přenašečka (=nemoc se u ní neprojeví)
xx = nemocná (vzácné)
-žena postižená hemofilii by musela mít matku přenašečku a otce hemofilika, popř.
oba rodiče by museli být hemofilici
-MUŽ: XY = zdravý
xY = nemocný (časté)
-je-li otec postižen chorobou a žena je zdravá (není ani přenašečka), potom i všechny jejich děti jsou zdravé, pouze všechny dcery zdědí recesivní alelu a jsou heterozygotní přenašečky
–jako XH označujeme chromozom nesoucí dominantní alelu pro stav zdraví
-jako X h označujeme chromozom nesoucí recesivní alelu pro stav zdraví
- LETÁLNÍ (=SMRTELNÝ) FAKTOR
=některá kombinace není vůbec života schopná (např. něco přešlechtěného)
- HETERÓZNÍ EFEKT
=kříženci jsou větší a života schopnější než čistá linie (pouliční rasy více živější než šlechtěné)
-využití v zemědělství (F1-heterozygot-větší plodiny, když příští rok zasadím semena – z nich budu mít i malé plodiny)
- MIMOJADERNÁ (=MATROKLINNÍ) DĚDIČNOST
-vlastnost se dědí po mateřské linii (po matce) na potomky
-geny nejsou v jádře ale mimo jádro – v mitochondriích a chloroplastech (semnut. rostliny)
-častěji u rostlin, protože geny jsou na chloroplastech (panašované rostliny – každá má rozdílnou kresbu)
-nejedná se o nezbytně nutné geny, nedělí se přímo jako DNA
- VAZBA GENŮ
-pouze alely genů nesené nepárovými (nehomologickými) chromozomy jsou volně kombinovatelné
–znaky na témže chromozomu jsou spolu vázány → geny se dělí společně
-záleží, jak daleko jsou geny od sebe na chromozomu – síla vazby je závislá na pozici genů na chromozomu → čím je vzdálenost mezi oběma geny větší, tím je menší pravděpodobnost, že budou zděděny společně a zvyšuje se pravděpodobnost crossing-overu při meióze
–geny vedle sebe → malá pravděpodobnost, že se spolu překříží
-kombinovatelnost alel je omezená
-chromozomové místo vyhrazené určitému genu se nazývá genový lokus
-na geny ve vazbě se nevztahuje 3. Mendelův zákon volné kombinovatelnosti alel (geny na společném chromozomu tak mají větší pravděpodobnost, že budou zděděny spolu)
-čím větší soubor sledujeme – tím větší přesnost sledování dostaneme
D) GENETICKÁ PROMĚNLIVOST
-genetickou proměnlivost způsobují procesy, při kterých:
- vznikají nové kombinace alel, ale samotné alely a jejich počet se nemění,
-patří sem segregace alel při vzniku gamet(=rozchod homolog.chrom. do vznikajících pohl.b.)
rekombinace alel při crossing-overu,
vznik náhodných kombinací alel při oplození
- vznikají nové alely, nebo se mění jejich počet, tyto procesy označujeme jako mutace
MUTACE
=jsou náhodné změny genotypu, jsou poměrně vzácné
-dochází při nich ke změně struktury DNA = ke změně genetické informace
-mění se kvalita i kvantita genů, rozlišujeme:
- SPONTÁNNÍ MUTACE
-vznikají samovolně s velmi malou pravděpodobností jako důsledek náhodných chyb při replikaci DNA (→ jejich výskyt je velmi nízký)
- INDUKOVANÉ MUTACE
-jejich četnost je vyšší
-vznikají působením mutagenů (=faktory schopné narušit a změnit molekuly DNA):
–MUTAGENY FYZIKÁLNÍ – všechny typy ionizujících zařízení (rentgenové, gama)-
může způsobit vznik genetických změn nebo nádorů, ptž
ionizující záření způsobuje odtržení 1 nebo více elektronů
–neionizující záření (UV)
-MUTAGENY CHEMICKÉ (chemomutageny)– nejrůznější organické i anorganické lát.
-chlorderiváty arenů, ionty těžkých kovů, peroxidy, alkaloidy..
- GENOVÉ MUTACE
-zahrnují změny struktury jediného genu (jediné alely)
–mění se struktura DNA, ale nenarušuje se celistvost stavby chromozomu, příčinou je:
- záměna páru nukleotidů za jiný
- ztráta nukleotidového páru
- výskyt nadbytečných páru nukleotidů
- výskyt nefunkčního nukleotidu
-dochází k chybě v proteosyntéze
-mohou zasáhnout i regulační geny → tyto mutace jsou jednou z příčin vzniku nádorů
-nově vzniklá alela je proti standardní alele obvykle recesivní → dominantní mutace jsou tedy vzácné a některé z nich umožňují organismu vykonávat nové funkce, které postrádal
- CHROMOZOMOVÉ (=ABERACE)
=nemění samotné geny, ale mění strukturu chromozomů
-podstatou je zlom chromozomu a následné přeskupení jeho struktury →dochází ke změně pořadí genů nebo jejich počtu v chromozomu, patří sem:
- DEFICIENCE = ztráta koncových částí chromozomů
- DELECE = ztráta vnitřní části chromozomu
- DUPLIKACE = zdvojení části chromozomu
- INVERZE = převrácení části chromozomu o 180 stupňů
- TRANSLOKACE = přemístění časti chromozomu na chromozom jiný
- FRAGMENTACE = rozpad chromozomu na více částí
-ztráty chromozomů nebo jejich částí nejsou obvykle slučitelné se životem
-na rozdíl od genových m., mohou být chromozomové mutace překážkou normálního průběhu meiózy a gamety jimi postižené jsou sterilní nebo vytvářejí životaneschopné zygoty (u člověka se odhaduje asi 6% takto postižených gamet)
- GENOMOVÉ
=způsobuje změny počtu chromozomů nebo celých chromozomových sad:
- POLYPLOIDIE (EUPLOIDIE)
-dochází ke znásobení jednoduché sady chromozomů
-např. 3n=triploidie, 4n=tetraploidie,…
–u rostlin je častá (význam. mechanismus evolučního vývoje)
– u lidí je neslučitelná se životem
- ANEUPLOIDIE
-je snížen nebo zvýšen počet určitých chromozomů
-monosomie = 2n – 1 = chybění jednoho chromozomu
–trisomie = 2n + 1 = přítomnost trojice homologických chromozomů
-je vždy příčinou méně či více vážných poruch ve zdraví hostitele→vede k poruchám meiozy→tím i k poruchám plodnosti
-např. trisomie 21. chromozomu je u licí příčinou Downovy choroby
ZÁVĚR:
–většina mutací své nositele poškozuje
-část mutací je v daném prostředí bez významu
-nepatrná část mutací je pro nositele výhodná v daném prostředí
Další podobné materiály na webu: