Otázka: Evoluce
Předmět: Biologie
Přidal(a): sprosulka
Vznik a vývoj živých soustav
Jsou různé hypotézy:
- Kreační teorie – Bismarck, Carl Linné, Lamarckismus (předpokládal vývoj), vše na světě stvořila nadpřirozená bytost (Bůh), zastává ji církev
- Spontánní (naivní) abiogeneze = teorie samoplození, z neživého vzniká živé, vyvrátil ji Pasteur (pasterizace à sterilizace – zničení zárodků)
- Panspermická teorie – Arhenius, vyvrátil ji Crick, zárodky živé hmoty jsou kosmozoa z vesmíru, které když dopadnou na vhodné nebeské těleso, může vzniknout život
- Autochtonní abiogeneze = evoluční proces, popisuje postupný vývoj z neživého (abiogeneticky) přímo na Zemi (autochtonně), odpovídá na otázku kdy, kde a za jakých podmínek vznikl život, existují dvě etapy:
- Chemická evoluce – vznik organických látek
- Biologická evoluce – vznik živých soustav až po dnešní dobu
Rozdělení z biologického hlediska, vznik živých soustav:
- Abiogenetická – odpovídá chemické evoluci
- Autoreprodukční – první látky, předchůdci organismů schopných se rozmnožovat
- Buněčná – vznik buněk vedoucích k mnohobuněčnosti
Chemická evoluce – abiogenetická fáze
- před 4 mild. let à gravitace, složení zemské kůry, tvorba atmosféry
- základem je bílkovina a nukleová kyselina (AMK, nukleotidy), vznikly polykondenzací z anorganických látek
- bezvodé období (vznik bílkovin) à probiotické bahno à zdroj energie pro 1. živé soustavy
Biologická evoluce – autoreprodukční fáze
- Vznik 1. látek, kopírování svých bílkovin, enzymů, které katalyzují
- Shlukování bílkovin: koacervátová teorie – I. Oparin, bílkoviny se shlukují v moři, absorbují do sebe další NK a bílkoviny a kopírují se à PROBIONTY à EOBIONTY
(schopni sami se vyživovat, 1. živé soustavy, autoreprodukce)
Mikrosférová teorie – J. B. Fox, bílkoviny se shlukují na úpatích na suchu, vážou vodu ze vzduchu a bobtnají à mikrosféry
- METABOLONY (mikrosféry, či koacerváty) příjem a výdej látek s okolím, neschopny se rozmnožovat, musí vzniknout eobionty
Biologická evoluce – buněčná fáze
- Probíhá ve vodě, nejprve prokaryotické buňky (před 3,5 mild. let) à polopropustné, anaerobní, heterofilní à vývojem vznik eukaryotních, autotrofilních (= schopnost fotosyntézy, vznik C), před 2 mild. let
- Vytváří se postupně ozónová vrstva, následuje další vývoj
- Při vývoji eukaryotní buňky = ENDOSYMBIÓZA, před 2 mild. let vyvíjející se E buňka pohltila P buňku à mitochondrie (anaerobní P pohltila aerobní P), před 1,2 mild. let E buňka pohltila fotosyntetyzující P buňku à vývoj rostlin
Biologická evoluce
- Mikroevoluce – změny probíhající v populacích stejného druhu na určitém místě, které je nějak ohraničeno
- Speciace – štěpení vývojových linií a vznik nových druhů, které vznikly přechodem do nového prostředí
- Makroevoluce – vznik a vývoj vyšších taxonů než druh (rod, čeleď, řád, třída, kmen, říše, doména)
Vývoj evolučních teorií
- zkameněliny zbytků rostlin a živočichů
- století začátek paleontologie
- Carl Linné – teorie kataklysmat (katastrof)
- Lamarck – lamarkismus = z jednoduchých vznikají složité, organismy se přizpůsobují měnícím se podmínkám
- Charles Darwin – popsal vývoj přírodním výběrem, přežívají jen ti nejsilnější, schopni přizpůsobit se prostředí a rozmnožit se
- tempo vývoje je postupné à graduje
- variabilita – proměnlivost znaku (dáno geneticky)
- divergence – štěpení vývojových linií à přizpůsobení se prostředí (různé odlišnosti, želva mořská, sladkov.)
- spojení s genetikou, myšlenky: rozšíření živočichů není náhodné, všichni pocházíme z 1 předka, evoluce probíhá na základě přírodního výběru
PŘEDPOKLADY EVOLUCE
- Nadprodukce (reprodukční nadprodukce), musí se narodit větší počet, aby jich více přežilo
- Variabilita (odlišnost), zapsána v DNA – dědičný charakter
- Selekce (výběr) – přírodní: přežívají jen ti nejsilnější, pohlavní výběr při páření
- umělý: člověk vybírá ty, kteří jsou silnější (křížení schopných) à výběr pozitivní – abychom vybrali ty nejsilnější, à výběr negativní – abychom něco odstranili, eliminace (Hitler)
- Konkurence – konkurenční vztahy – probíhá uvnitř 1 druhu, boj o Slunce, živiny (u rostlin), boj o potravu. Místo, přežití, samice, jinak přizpůsobení nebo vyhynutí
- Přizpůsobivost – (adaptace), schopnost přežít v měnících se podmínkách
DŮKAZY EVOLUCE
- z nálezů, paleontologie, embryologie (srovnávání zárodků jiných druhů, ve stádiích máme znaky svých předků)
Anatomické znaky
- Rudimenty – zakrnělé orgány, pozůstatky dříve funkční, dnes už neslouží (kostrč=ocas, apendix=slepé střevo, 3 víčko = mžurka)
- Atavismy – znak, který se vrátí zpátky z minulosti, počet bradavek, nadměrné ochlupení
Molekulární genetika – zkoumá DNA, všichni máme společného předka, stejný genetický kód, potvrzeno à změny způsobené adaptací
Zákony evoluce
- Adaptace, monofýlie – všichni pocházíme z 1 předka, korelace (změna organismu vyvolá další změnu)
- Zákon nevratnosti – když se něco přizpůsobí změně, nevrátí se zpět (regrese)
- Zákon biogenetický – ontogeneze (vývoj jedince) je zkrácený vývoj druhu ➢ Sociogenetický zákon – zákon soudržnosti, skupina přežije lépe než jedinec
Vývoj ekosystému
- Jedinec je součástí druhu, více druhů pohromadě tvoří společenstvo a spolu s podmínkami, ve kterých žijí, tvoří ekosystém
- 3 stádia:
- Omlazení ekosystému – po zhroucení ekosystému à vymírání druhu à dochází k přírodnímu výběru, vytvářejí se odchylky, které vedou k divergenci, konvergence (příslušníci různých druhů ve stejném prostředí vypadají podobně, např. v moři plave delfín, žralok, losos, ale savec, paryba, ryba. Fungují tam jednoduché potravní vztahy konzument <–> spotřebitel
- Vyzrávání ekosystému – ustálení podmínek (v rámci druhu), parazité, poloparazité, mrchožrouti, zpomalování, ustalování, vznik geografických odchylek
- Vrchol ekosystému – specializace druhu, vznik dominantních jedinců, nepřizpůsobení à zhroucení ekosystému
Další podobné materiály na webu:
