Dýchací soustava – maturitní otázka

 

Otázka: Dýchací soustava

Předmět: Biologie

Přidal(a): t.klodnerova

 

Obsah: Stavba a funkce, přenos kyslíku a oxidu uhličitého, fylogeneze

 

ÚVOD

  • dýchací soustava umožňuje sycení krve kyslíkem a odvod CO2 z organismu
  • dýchání = výměna plynů

 

FUNKCE:

  • 1. výměna dýchacích plynů mezi organismem a vnějším prostředím
  • 2. vylučování vody ve formě páry

2 funkční procesy:

  • NÁDYCH=VDECH (inspirium) – aktivní děj, vzduch je nasáván, plíce se rozepínají
    • umožněno stahem dýchacích svalů (bránice se pohybujeme směrem dolů)
  • VÝDECH (expirium) – pasivní děj, vzduch je vypuzován, plíce se smršťují
    • dýchací svaly ochabují (bránice se pohybuje směrem nahoru)

 

Rozlišujeme:

  • DÝCHÁNÍ ZEVNÍ (PLICNÍ) –výměna dýchacích plynů mezi plícemi a krví
  • DÝCHÁNÍ VNITŘNÍ (TKÁŇOVÉ) – výměna dýchacích plynů mezi krví a tkáněmi

DECHOVÁ FREKVENCE – určuje počet vdechů za minutu, v klidu se pohybuje okolo 16

 

VÝMĚNA DÝCHACÍCH PLYNŮ (CO2, O2)

  • většina organismů včetně člověka získává energii z živin AEROBNÍM způsobem, který je pro buňku výhodnější a vyžaduje neustálý přívod O2 ke tkáním
  • CO2 pak vzniká jako odpadní produkt metabolických pochodů v tkáních
  • koncentrace:
    • VDECHOVANÝ VZDUCH: 21 % O2, 0,03 CO2
    • VYDECHOVANÝ (alveolární) – vychází z plicních sklípků(alveoly) – 14 % O2, 5 % CO2
  • působí parciální (částkové) tlaky CO2 a O2:
    • každý plyn působí svou částí (99 % O2)
    • tam kde je vyšší tlak O2, tam je nižší tlak CO2 a obráceně (pomáhají si)
    • 1. plicní dýchání – plicní sklípky, P(02) je větší než P(CO2) – přes endotel vlásečnic O2 do krve
    • 2. vnitřní dýchání – P(CO2) je větší než P(O2) – CO2 prochází do vlásečnic

 

FORMA TRANPORTU DÝCHACÍCH PLYNŮ:

  • O2 – jediná možnost přenosu prostřednictvím krevního barviva HEMOGLOBIN:
    • Hb+ 4O2 → Hb(O2)4 –O2 se váže na Fe v molekule Hb za vzniku OXYHEMOGLOBINU (vazba je slabá-lehce se ve tkáních uvolní)
  • CO2 – 3 způsoby přenosu
    • 1. nejjednodušší – založený na rozpustnosti CO2 ve vodě
    • rozpuštěný v krevní plazmě = 5 % CO2
    • 2. kyselina aminooctová = glycin – nejjednodušší aminokyselina:
      • CO2 karboxyluje tyto aminokyseliny v bílkovinách, přenos 10 % CO2
      • úsek bílkoviny a na něm různě skupiny NH2: a na ty má spadeno CO2→vnoří se mezi dusík a vodíky
    • 3. nejvíc = 85 % CO2 ve formě hydrogenuhličitého aniontu HCO3-, který je navázaný na hemoglobin v podobě KARBAMINOHEMOGLOBINU
      • na membráně červené krvinky dochází k reakci: CO2 + H20 → H2CO3 – slabé a hned se rozpadá na: H+, HCO3-
  • objem vzduchu při běžném dýchání – 14 vdechů za minutu
  • celková kapacita plic = 4 – 5 litru
    • a) INSPIRAČNÍ REZERVNÍ OBJEM (NÁDECHOVÝ) – 2,5 litru = objem vzduchu, který můžeme ještě nadechnout po běžném nádechu
    • b) RESPIRAČNÍ OBJEM – 0,5 litru – běžné dýchání
    • c) EXSPIRAČNÍ REZERVNÍ OBJEM (VÝDECHOVÝ) – 1 litr =objem vzduchu, který můžeme ještě vydechnout po klidném výdechu
    • d) REZIDUÁLNÍ PLICNÍ OBJEM (ZBYTKOVÝ) – 1,5-2 litry =objem vzduchu, který není možné z plic vydechnout
      • důležitý ukazatel v soudním lékařství (novorozenec se nadechl → plíce plavou na vodě → žil)
      • mrtvý novorozenec → nenadechl se → plíce se potopí, plavou pod vodou

 

ANATOMIE DÝCHACÍ SOUSTAVY

  • Dýchací soustavu tvoří dýchací cesty (HORNÍ, DOLNÍ) a hlavní dýchací orgán – plíce

 

DÝCHACÍ CESTY

  • HORNÍ CESTY DÝCHACÍ
    • NOSNÍ DUTINA (cavum nasi) – předehřívá, zvlhčuje vzduch, zbavuje ho prach. částic
    • začíná NOSNÍMI OTVORY, rozdělena NOSNÍ PŘEPÁŽKOU na 2 poloviny a patrem oddělená od dutiny ústní, ohraničena NOSDRAMI
    • v bočních stěnách jsou SKOŘEPY NOSNÍ – kosti, 2 horní skořepy z čichové kosti, 1 dolní skořepa –samostatná kost
    • ve stropu dutiny je ČICHOVÉ POLE s čichovými buňkami
    • a) vše je pokryto ŘASINKOVÝM EPITELEM-řasinky zachycují a vylučují nečistoty
    • b) vše je PROKRVENO aby se vzduch v nosní dutině ohřál (nejen v nosní dutině tyto 2fce, ještě jsou VEDLEJŠÍ DUTINY se stejnou sliznicí – horní čelist, čelní, klínová, čichová kost – vzduch se předehřívá)
  • 2 vedlejšími dírami-CHOANAMI (=konec nosní dutiny, už u ryb) se dostává vzduch z ND do:
    • NASOHLTAN (nasopharynx) – horní část hltanu otevírající se proti dutině nosní
    • po stranách vyúsťuje EUSTACHOVA TRUBICE ústící do středního ucha
      • chrání bubínek, vyrovnávání tlaků
      • je v něm lymfatický orgán – mandle → imunita, lymfocyty
      • představuje křižovatku, kde budou začínat dolní cesty dých.
    • v dolní části křižovatka – křížení trávicí a dýchací trubice:
    • EPIGLOTIS = hrtanová příklopka, rozděluje tyto 2 části (hrtan a hltan)
      • dýchám → otevřená, polykám → uzavřená
      • epiglotitida-u novorozenců zánět hrtanové příklopky
        • smrt ve spánku udušením, dělají to bakterie, doktor udělá dírku k dých
  • DOLNÍ CESTY DÝCHACÍ – začínají hrtanem a končí průduškami ústící do plic
    • HRTAN (larynx) – visí na jazylce, vyztužen chrupavkami:
      • ŠTÍTNÁ CHR.(certilago tyreoidea) – za ní štítná žláza
      • =ohryzek –  u mužů vlivem testosteronů větší → jinak tvarovaný krk; pod ní:
      • PRSTENCOVÁ CHR. (certilago cricoidea) – prsten není ukončený-je mezera
      • HLASIVKOVÁ CHR. – připojují se zezadu na prstencovou ch., trojboké
        • visí na ni 2 hlasivkové vazy (štěrbinou mezi nimi proudí vzduch, rozechvívá vazy a vzniká vzduch)
    • PRŮDUŠNICE (trachea) – za hrtanem, 12cm dlouhá trubice tvořená chrupavkami
      • visí na prstencové chrupavce
      • vystlána řasinkovým epitelem-na povrchu řasinky – nečistoty ven (u kuřáků je hlen zelený, žlutý – kuřácký smích ráno-kašle aby se zbavil nečistot)
      • dělí se na 2 průdušky
    • PRŮDUŠKY (bronchi) –2 chrupavčité trubice zanořující se do plic, řasinkový epitel
      • v plicích se dělí na PRŮDUŠINKY(bronchioly)-ty končí PLICNÍMI SKLÍPKY(alveola)
  • stěnu DÝCHACÍ TRUBICE na průřezu tvoří sliznice, podslizniční vazivo, chrupavka, vazivo, hladká sval.

 

PLÍCE (pulmo)

  • houbovitý orgán tvořící laloky
  • samostatný dýchací párový orgán umístěný v hrudní dutině
  • PRAVÁ PLÍCE – složená ze 3 laloků
  • LEVÁ PLÍCE – složená ze 2 laloků, protože na levou stranu je natlačeno srdce
  • PLICNÍ VENTILACE = dýchací pohyby – důležitý podtlak v hrudní dutině, ale v něm nemůže být vše→ podtlak musí být uzavřen → povrch plic je pokryt vazivovou blánou=POPLICNICE a druhá vazivová blána je POHRUDNICE
  • prostor mezi oběma blanami nazýváme POHRUDNIČNÍ DUTINA a je v ní tekutina a podtlak, zajišťuje klouzání obou blan při dýchacích pohybech
  • BRÁNICE -funguje jako píst, pohyby řízeny bráničním nervem-poškodíme do 4.míšního nervu → smrt
  • hlavní VDECHOVÉ SVALY = bránice, vnější mezižeberní svaly
  • hlavní VÝDECHOVÉ SVALY = vnitřní mezižeberní svaly
  • plíce tvoří houbovitá plicní tkáň složená z množství drobných PLICNÍCH SKLÍPKŮ (alveolů), do nichž ústí nejjemnější průdušinky, stěna sklípků jednovrstevná, protkaná sítí vlásečnic, výměna plynů zde
  • PNEUMOTHORAX = úrazem porušíme podtlak v hrudní dutině → uzavřou se plicní sklípky a odumírá část plic
    • 1. pomoc – nikdy nevytahovat předmět z hrudníku!!!
  • VITÁLNÍ KAPACITA PLIC = maximální množství vzduchu, které můžeme vydechnout po největším možném nádechu, ukazatel výkonnosti plic
    • hodnota závisí na věku, pohlaví, trénovanosti (běžně okolo 4 litrů)

 

OBRANNÉ REFLEXY = reflexy vyvolané podrážděním nervových zakončení v dýchacích cestách

  • řízení dýchacích pohybů: centrum v prodloužené míše
    • KÝCHÁNÍ – při podráždění horních cest dýchacích
    • KAŠLÁNÍ – při podráždění dolních cest dýchacích
    • ŠKYTÁNÍ – potrava se dostane do hrtanu místo do jícnu
    • suché jídlo prochází hltanem → naruší se srdeční rytmus a rytmus dýchání → brání posunutí sousta → slouží jako pomoc k posunutí sousta
    • souvisí s srdeční a plicní činností
  • centrum dýchání je ovlivňováno CHEMORECEPTORY ve velkých cévách, které vyhodnocují koncentraci CO2 v krvi→ podle toho se zrychluje nebo zpomaluje dýchání
  • dýchání můžeme měnit i vědomě – např. zadržením dechu, pomocí emocí – smích, pláč

 

NEMOCI DÝCHACÍ SOUSTAVY

  • VIROVÉCHŘIPKA – akutní infekční onemocnění, může být vyvolána několika typy virů
    • chřipkové kmeny rychle mutují, šíří se kapénkovou nákazou
    • cílový orgán: sliznice dýchací soustavy
    • vysoké teploty, bolesti kloubů a kostí, suchý kašel, bolesti hlavy…
  • BAKTERIÁLNÍ – respirační onemocnění, nebezpečné
    • TBC = TUBERKOLÓZA – způsobuje bakterie MYCOBACTERIUM TUBERCOLOSIS
      • šíří s kapénkovou infekcí, vede k rozpadu plicní tkáně, původci se stávají rezistentní
    • PNEUMONIE =ZÁPAL PLIC – bakteriální i virový původ
      • nebezpečná pro staré lidi (poplicnice přirůstá k pohrudnici a nejsou možné dýchací pohyby → nesmí ležet na 1 místě)
      • postihuje plicní sklípky, které se plní zánětlivou tekutinou a jsou vyřazeny z dýchání
      • často vzniká jako komplikace jiných chorob
    • ANGINY – způsobeno streptokoky, stafylokoky
      • prudký zánět krčních mandlí, horečka, bolesti krku, zduření krčních mandlí

 

PORUCHY:

  • UCPÁNÍ DÝCHACÍCH CÉV – různé příčiny
    • problematické kombinovat 2 léky proti kašli u zdravého člověka:
      • ANTITUSIKA (+) nikdy nekombinovat s MUKOLYTIKY (rozpouštějí hleny=mucin)
        • způsobují vyřadění centra pro kašlání → umrtví centrum kašlání v prodlouž. míše
      • došlo by k udušení ve spánku vlastními hleny
  • ASTMA – způsobuje ucpání, záchvatovité onemocnění
    • způsobené zúžením průdušek a zvýšenou produkcí hlenu
    • většinou je způsobeno ALERGENY (pyl, prach, peří, roztoči…)→stažení hlad. svalů → dušení
    • nutné odstranit alergen, alergie protože jsme vychovávány v prudké čistotě
  • RAKOVINA PLIC – těžce léčitelné
    • nádorové onemocnění často spjaté s kouřením (karcinogenní účinky dehtových látek – nikotin, benzpirény, dehet)

 

FYLOGENEZE

  • kyslík získáváme ze vzduchu nebo vodního prostředí (žábry)
  • PRIMITIVNÍ ŽIVOČICHOVÉCELÝM POVRCHEM TĚLA
    • žahavci, ploštěnky – z vody (medúza, nezmar, žáby)
    • kroužkovci – ze vzduchu (pijavice), mají na těle okrsky k přijímání O2
  • BEZOBRATLÍ PLICNÁ VAKY – měkkýši (hlemýžď)-jako plíce slouží prokrvená stěna pláště
  • HMYZVZDUŠNICE –trubička ústící na zadečku, vzduch do tkání a CO2 pryč
  • OBRATLOVCIžábry (ryby), plíce (od obojživelníků dál)
    • OBOJŽIVELNÍCÍ –málo členěné plíce uvnitř, hladké → malá účinná plocha → málo účinné dýchání → snaží se mít stále vlhkou kůži (snadnější příjem O2)
    • PLAZI – větší funkční plocha, krev se méně mísí → není třeba přídatné kožní dýchání
      • plíce více členěné, kůže krytá šupinami
    • PTÁCIvysoká spotřeba 02 díky létání – energeticky náročné
      • účinnost dáno i tím, že vzduch prochází plícemi 2x
      • plíce protaženy do plicních vaků, uvnitř plíce hodně členěné
    • SAVCI hodně členěny uvnitř, na dýchání se účinně podílí bránice
  • 1 plíci mají jen hadi (2. plíce zakrněla)
  • plynový měchýř u ryb – neslouží k dýchání, je to hydrostatický orgán-slouží k pohybu
  • bahník, lezec obojživelný – ryby, které získávají kyslík ze vzduchu (dokáží být dlouho bez vody)


Další podobné materiály na webu:

💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy
error: Content is protected !!